Hornický region Erzgebirge/Krušnohoří je památkou světového dědictví UNESCO!
Hornický region Erzgebirge/Krušnohoří tvoří 22 součástí neboli komponent, z nichž 17 se nachází na území Saska a pět v českém Krušnohoří. Českou část reprezentují Hornická krajina Jáchymov, Rudá věž smrti, Hornická krajina Abertamy – Boží Dar – Horní Blatná, Hornická krajina Mědník a Hornická krajina Krupka. V Sasku jsou to: Hornická krajina Altenberg-Zinnwald, Hornická krajina Freiberg, Pozdně středověké stříbrné doly v Dippoldiswalde, Správní centrum Lauenstein, Hornická krajina Hoher Forst, Hornická krajina Schneeberg, Hornická krajina Annaberg-Frohnau, Hornická krajina Pöhlberg, Hornická krajina Buchholz, Historické centrum Marienbergu, Továrna na modrou barvu Schindlers Werk, Hornická krajina Lauta, Hornická krajina Ehrenfriedersdorf, Komplex vycezovací hutě Grünthal, Hornická krajina Eibenstock, Hornická krajina Rother Berg a Hornická krajina těžby uranové rudy.
Každá součást obsahuje dílčí objekty související s hornictvím, jedná se o nadzemní i podzemní hornické památky, historická horní města a charakteristické krajinné prvky, jako jsou například pinkové a haldové tahy, povrchové dobývky, ústí štol a šachet nebo vodní příkopy a nádrže.
HORNICKÉ PAMÁTKY ČESKÉHO KRUŠNOHOŘÍ
HORNICKÁ KRAJINA JÁCHYMOV zahrnuje historický střed města a jeho okolí s nejvýznamnějšími památkami dokládajícími těžbu v bývalém jáchymovském důlním revíru od 16. do 20. století. Městské památkové zóně dominuje spolu s budovou radnice Královská mincovna, kde se razily slavné jáchymovské tolary. Za prohlídku stojí také kostely sv. Jáchyma a Všech svatých nebo hrad Freudenstein. Hornické památky: štola Fundgrübner, která na počátku 16. století odstartovala jáchymovskou stříbrnou horečku, důl Svornost - od 16. století až do poloviny 19. století jedno z hlavních center dobývání rud stříbra, kobaltu a vizmutu a prohlídkový uranový důl s názvem Štola č. 1.
HORNICKÁ KRAJINA NA VRCHU MĚDNÍK je autentická hornická krajina, která dokumentuje různé způsoby dobývání železných a měděných rud od 15. do 19. století. Ve svazích vrchu Mědník se nachází více než 80 šachet a štol, po nichž zde zbyla převážně zasutá ústí, pinky a odvaly. Ve druhé polovině dvacátého století byl Důl Měděnec posledním místem v Česku, kde se těžila železná ruda. Město Měděnec bylo na úpatí vrchu založené na počátku 16. století. Hornické památky: štola Marie Pomocná a štola Země Zaslíbená. Dominantou vrchu je barokní kaple Neposkvrněného početí Panny Marie ve tvaru rotundy z roku 1674.
RUDÁ VĚŽ SMRTI se nachází ve Vykmanově u Ostrova. Věž sloužila v 50. letech 20. století jako ústřední drtírna a třídírna uranové rudy vytěžené nejen v Jáchymově, ale i na dalších místech v Československu. Stavba se stala symbolem utrpení politických vězňů, kteří byli za nelidských podmínek uvězněni v jáchymovských táborech nucených prací.
HORNICKÁ KRAJINA ABERTAMY - BOŽÍ DAR - HORNÍ BLATNÁ s velkým množstvím pozůstatků po těžbě cínových, železných a dalších rud od 16. do 20. století se skládá z osmi hlavních součástí. CÍNOVÝ REVÍR HŘEBEČNÁ (Abertamy) zahrnuje důl Červená jáma, Schneppovu pinku, pinku na pásmu Wildbahn, největší báňskou nádrž Mrtvý rybník a zvláště národní kulturní památku - důl Mauritius se štolou Kryštof. RUDNÍ REVÍR ZLATÝ KOPEC - KAFF (Boží Dar) s dolem Kohlreuter a štolami Johannes a Segen Gottes, kde se od 16. do konce 19. století dobývaly tzv. skarnové rudy, bohaté na železo, zinek, měď a cín. Cínový RUDNÍ REVÍR ZLATÝ KOPEC - HRAZENÝ POTOK (Boží Dar) s desítkami kruhových plošin po milířích na pálení dřevěného uhlí. SEJPY U BOŽÍHO DARU jsou nesčetné kopečky zeminy dokládající rýžování cínovce, které zde probíhalo minimálně od 16. až do 18. století. Svým rozsahem se tato rýžoviště (sejpy) řadí k největším ve střední Evropě. MĚSTO HORNÍ BLATNÁ založené v roce 1534 u bohatých ložisek cínových rud, je typickým krušnohorským horním městem s velkým čtvercovým náměstím a pravoúhlými ulicemi. Za návštěvu stojí kulturní památky - kostel sv. Vavřince, barokní dům Putzů z Breitenbachu a hrázděný dům č. 127, který slouží jako muzeum. BLATENSKÝ VRCH s mnoha povrchovými dobývkami po dolování cínu a majestátní, 120 m dlouhou a 20 m hlubokou Vlčí jámou a Ledovou jámou, kde se na dně drží sníh po celý rok, patří mezi nejvýznamnější doklady historické těžby v Krušných horách. ŽELEZORUDNÝ A CÍNOVÝ REVÍR BLUDNÁ (Horní Blatná) s cínovými doly Zuzana a Drahá kožešina a doly na železnou rudu Gustav a Nanebevzetí Panny Marie. Vodu k pohonu důlních zařízení obstarával BLATENSKÝ VODNÍ PŘÍKOP, který Bludnou prochází. Dodnes funkční vodní dílo bylo vybudováno v letech 1540–1544. Svou délkou téměř 13 km představuje nejdelší a nejdůležitější báňský vodní přivaděč v české části Krušných hor.
HORNICKÁ KRAJINA KRUPKA. Krupka je pokládána za nejstarší naleziště cínu ve střední Evropě, cín se zde těžil po dobu 800 let. Zdejší hornická krajina je výjimečná mimořádným množstvím pozdně středověkých až raně novověkých důlních děl. Dobývala se tu především cínová ruda (kasiterit), měděné rudy a později molybdenit, draselný živec i fluorit.
