Výlet na Kyšperk

Tajemná zřícenina středověkého hradu Kyšperk nadchne každého výletníka i fanouška historie.

Po modré značce

Ke zřícenině Kyšperka vede modře značené turistické trase, která začíná u vlakové stanice Bohosudov a pokračuje na Komáří vížku.

Zjistit více

Po Hálkově stezce

Modrou trasu kopíruje z Bohosudova do Unčína Hálkova stezka místně zvaná Doktorka. Začíná pod dolní stanicí lanovky v ulici U Lanovky.

Zjistit více

Z hradu k jezírku

Od zříceniny hradu Kyšperk vede podél Unčínského potoka cesta k lesnímu rybníku zvanému Kotelní jezírko. Cesta je dlouhá 1,6 km.

Zjistit více

Zřícenina hradu Kyšperk

Tajemná zřícenina hradu Kyšperk leží ukrytá v lese nad městskou částí Unčín. Hrad byl vybudován na počátku 14. století jako pevnost, odkud se strážila obchodní cesta do Saska. Také se tu vybíralo clo. Snad podle nemilosrdných celníků bylo místo nazvané Supí hora.

Podrobný popis

Adresa

Krupka, Unčín
41743 Krupka

Zobrazit na mapě

Kontakty

+420 417 803 147, IC MěÚ
info@mukrupka.cz
https://mapy.cz/s/luhajodoce

Kyšperk

je odvozen z německého názvu Geiersberg, v překladu Supí hora

V roce 1319

je jako první majitel hradu uváděn saský šlechtic Oto z Bergova

Roku 1390

nechal Jan z Jenštejna, arcibiskup pražský, hrad Kyšperk přestavět

V roce 1526

Zigmund Glatz hrad zapálil a od roku 1541 je již uváděn jako pustý

Historie hradu Kyšperk

Hrad Kyšperk byl vybudován za vlády Jana Lucemburského jako strážní pevnost na ochranu starobylé obchodní stezky do Saska. Prvním majitelem hradu byl Oto z Bergova, saský šlechtic, který přišel do Čech s Těmou z Koldic, pozdějším pánem na nedaléké Krupce. Nejslavnější období hradu Kyšperk je spojeno s pražskými arcibiskupy. V roce 1327 získal pevnost Jan IV. z Dražic, který Geirsberg přejmenoval na Bischofsberg (Biskupská hora), což se ovšem neujalo a název po pár letech zanikl. Vysocí církevní hodnostáři se zasloužili o zvýšení vojenského i hospodářského významu Kyšperka. Roku 1390 započal pražský arcibiskup a královský kancléř Jan z Jenštejna rozsáhlou přestavbu hradu, do které investoval ohromnou sumu 1500 kop grošů. Zřídil zde kapli, opravil strážní věž na vybírání mýta a vybudoval mohutné opevnění. V roce 1393 na Kyšperk uprchl po sporu s králem Václavem IV. A dobře udělal. Jeho spojence, generálního vikáře Jana z Pomuku, který také proti králi vystoupil, vojáci chytili a umučili. Tato událost pak vešla do historie jako umučení sv. Jana Nepomuckého. V době husitských válek patřil Kyšpek rodu Rydkéřů z Polenska. Pod nátlakem ho roku 1440 převedli na rod Vřesovců, kteří hrad v roce 1520 prodali i s panstvím krupským Glatzům. Glatzové podnikali v těžbě cínu, vlastnili také tvrz Starý Dvůr v Krupce. A Glatzové se postarali o zánik Kyšperka. Traduje se, že mladý pán Zikmund Glatz pořádal na Kyšperku pitky se svými kumpány a při jedné z nich došlo i na střelbu. Glatz výstřelem z ručnice nechtěně hrad zapálil a kvůli nedostatku vody sídlo vyhořelo. Od roku 1541 je Kyšperk uváděn jako pustý.

Pověst

A jako každý správný středověký hrad má i Kyšperk svá strašidla. Jednou za sto let se prý v rozvalinách hradu zjevují tři starci, kteří čekají na svého vysvoboditele. Ten od nich má přijmout pohoštění a poděkovat slovy "zaplať Pán Bůh". Tím zlomí kletbu, duše starců budou volné a jemu se dostane bohaté odměny.